Den 39. (ne)

Johoho, zrovna proběhl docela pěkný zemětřas :D
Klepala se mi záclona a okno. No, aspoň jsem si toho konečně všimla a mohla si to náležitě vychutnat.
Vypadá to, že to bylo docela rozsáhlé.







Včera jsem byla s holkama poprvé na karaoke, "tradiční" to japonské kratochvíli. Dostanete tam svou vlastní komůrku s kanapem, obrazovkou, dvěma mikrofony a spoustou písniček na výběr. Ze všech písniček je vykuchaný zpěv, takže vám jenom hraje hudba a k tomu běží text. Můžete si tam zpívat a vyřvávat jakkoli falešně, co hrdlo ráčí (a vydrží). V ceně je i nealko-pití, což se vážně hodí. Myslím, že včera měla největší úspěch písnička Livin' la Vida Loca od Rickyho Martina, hudba našeho mládí :D Vracely jsme se domů až skoro v jednu. Bylo to drahý jak pes, ale byla to legrace! Musíme jít někdy znovu.

Velmi rychle jsem si osvojila (zlo)zvyk fotit si vlastní jídlo. Tenhle víkend se nějak rozmazluju, tak to tu musím zase vystavit. Zjistila jsem, že tuňák z japonské plechovky je mnohem lepší než ten za stejnou cenu z české plechovky. Dneska byla konečně už i polívka :)

PS: klimatizace stále poslušně topí :)