Co se to vlastně minulý týden dělo...
V pátek, kdy v Čechách začalo sněžit, my jsme měli 22 stupňů. Celkově je tady poněkud teplo na to, že je začátek prosince. Dokonce tu kvetou keře :)
Na sobotu nám škola zařídila lístky na představení bunraku, tradičního loutkového divadla. Loutky se mi dost líbily, jsou celkem veliké a hodně detailně vypracované. Jednu loutku ovládají třeba i tři herci. Jeden hlavní herec, který je normálně oblečený v kimonu, a potom dva pomahači, kteří jsou od hlavy k patě v černém a na hlavě mají kuklu, aby jejich obličej esteticky nerušil ;) K představení loutek zpívá jeden nebo víc vypravěčů (v archaické japonštině...) a hraje jeden nebo víc šamisenů. Tenhle hudební doprovod má bohužel těžce uspávající efekt. Ty babičky, co seděly v řadě přede mnou, to teda uspávalo solidně.
Při představení se v divadle fotit nesmí, tak aspoň nějaký obrázky.
Po divadle jsem se vydala s Ioanou a Luisou na oběd, který byl sice poměrně laciný, ale překvapivě chutný :) Pak jsme šly procházkou směrem k domovu, okolo Budókanu a svatyně Jasukuni, kolem muzea moderního umění, moc pěkným parkem, ... až jsme došly ke konečné tramvaje. Už dlouho jsme se jí chtěly projet, protože tu po Tokyu jezdí asi jenom dvě (?). Za jízdné se platila jedna cena, takže jsme prostě nasedly a jely a jely, až na stanici, která se nám zdála zajímavá. Tam jsme vystoupily, trochu se prošly a zase jely nazpátek. Cestou se s námi začal bavit nějaký hrozně starý dědoušek, moc jsme mu nerozuměly, tak jsme se usmívaly a kývaly :D
Na oné záhadné stanici jsem si koupila dva roztomilé přívěšky na mobil.
Fotky z procházky jsou v albu na str. 25-27 :)
Od víkendu spisuju desetistránkovou esej na téma kulturní šok, kterou musím odevzdat na Mezikulturní komunikaci. Nějak podezřele se mi to rozrostlo, tak mám pocit, že se s tím moc patlám. Doufám, že už to zítra konečně dopíšu a dojdu k nějakému překvapivému závěru. Doteď jsem ji jen ověřila, že prožívám druhou fázi kulturního šoku, která se projevuje pocity vlastní neschopnosti :D
Na ikebaně jsme tenhle týden dělali... vánoční věnec. Dostali jsme jedlovou větev, věneček z proutí, který jsme vyrobili z přebytků před dvěma týdny, tři šišky, nějaké červené bobulky a drátek. Pak nám učitelka velmi dlouho předváděla, jak se drátkují větvičky a šišky na věncový základ, jak se uvazuje mašle (kterou jsme nedostali) a jak zlatý zvoneček (který jsme díkybohu taky nedostali). Tak mám teď jedlový věnec a na něm jednu šišku, protože jsem toho víc nestihla, a nějak zrovna nemám náladu to dodělávat. Pověsila jsem si ho na stěnu nad rýžovar.
Co tak dát vtipného na konec? Třeba tohle, už jsem to totiž vážně dlouho neslyšela :D
Žádné komentáře:
Okomentovat