Většinu narských památek najdete v jednom velikánském parku, po kterém se volně potulují stovky posvátných jelínků. V areálu parku sedí několik "sušenkových babek", prodávajících schválené krmení pro nenažrané jelínky.
Nenechte se zlákat! Nekrmte jeleny! Sežerou jak jídlo, tak i vás!
Nejdřív jsme si prohlédly komplex Kófukudži, a pak jsme se vydaly k hlavnímu lákadlu na turisty - ke chrámu Tódaidži, ve kterém sedí druhý japonský velice Velký Buddha. (Prvního jsem viděla v Kamakuře.) Příbytek má tenhle Buddha majestátní. Ačkoli je nynější budova chrámu o třetinu menší, než byla ta původní, stále je prý největší dřevěnou stavbou na světě. Krásná dřevěná hlavní brána Nandaimon se dvěma obřími sochami ochránců Buddhy taky stojí za vidění.
Po cestě k chrámu se brodíte jak davy turistů, tak hlavně stády všudypřítomných jelenů. Jeden se pokoušel okusovat dokonce i žebravého mnicha a druhý žvýkal pro změnu řetěz.
Když jsme se dostatečně vynadívaly na Velkého Buddhu, vyrazily jsme směrem ke svatyni Kasuga, která se vyznačuje především tím, kolik je v ní a kolem ní luceren všeho druhu.
Taky jsme zjistily, že je tahle svatyně velmi populární, co se rodinného života týče. Když jsme vcházely, potkaly jsme postupně několik rodin jdoucích se svými nejnovějšími přírůstky z japonského "vítání občánků". Ve svatyni samotné jsme potkaly tři tradiční svatby. Na jednu z fotek se mi povedlo vtěsnat dokonce dvě nevěsty najednou.
Ještě jsme se prošly okolo svatyně, a pak už jsme vyrazily parkem směrem k nádraží a nasedly na vlak do Kjóta. A tam jsme šly pěkně zase do suši jídelny :D Není nad chutnou tečku za kulturně prožitým dnem...
ja jsem cetla, ze jelinek okusoval želez a vubec mi to nebylo divny...
OdpovědětVymazat